Seychely – perla Indického oceánu s kapkou rumu

Ahoj čtenáři MyDrinks blogu!

Doba přeje psaní, tak jsem se konečně po letech dostal k cestovatelským blogům spojeným s rumem a tak trochu jsem recykloval výlet, který se udál pár let zpět. Nyní je zároveň čas říct, že to byla jedna z nejkrásnějších a zároveň nejzajímavějších rumových expedic, kterou jsem vykonal. Nejspíš to bude tím, že se jedná o Seychely, perlu Afriky, která je tak trochu stranou od mateřského kontinentu a vytvořila si zvláštní auru toho nejexotičtějšího ráje na světě. Pro mě v tu dobu to byla příjemná změna, protože jsem rušné asijské země i Karibik vyměnil za něco úplně jiného.

Já jsem si pro svůj průzkum vybral právě Mahé, kde samozřejmě najdete největší rumovou stopu v oblasti – palírnu Takamaka Distillery.

Fact box: Seychely = 115 ostrovů, cca 100 000 obyvatel. Mahé, hlavní ostrov s městem Victoria, projedete autem za hodinu.

Jak na levné letenky

Pokud dnes otevřete Booking nebo některé z cestovek, vyskočí na vás částky za zájezdy, že člověk popadá dech. Mohu vás uklidnit, že několik let zpět jsem měl prostředků o dost míň, ale nadšení a touha po dobrodružství některé věci jako je nedostatek financí dobře kompenzují (smích).

Sháněl jsem nejlevnější letenky a jednou narazil na cenovou akci společnosti Air Serbia. Se dvěma mezipřistáními jsem koupil letenku za 12 000 Kč. Bohužel pod tuto cenu se už moc dostat nedá a i se dvěma přestupy si pamatuji, že srbské aerolinie vás vykrmí jak žádná jiná letecká společnost. Dokonce jsem na posledním přeletu z Dauhá dostal kovový příbor a to beru jako něco extra. Lze tedy říct, že v dnešní době je letenka okolo 15 000,- Kč super cena. 

Low budget ubytko na Mahé

Samotný pobyt pak byl řešen skrze doporučení, kdy jsem od místní slečny z palírny Takamaka (později se dozvíte, že se známe) dostal pár rad, jak se na ostrově ubytovat, a to mohu doporučit i vám. Pokud máte low budget a nevadí vám trochu dobrodružství, je fajn najít si ubytování skrze SeyVillas, následně si najít stránku Ubytka a kontaktovat je na přímo, nebo hledat na Facebooku ve skupinách Seychely, kde místní nabízejí své apartmány.

Od místních vím, že jsou moc rádi, když se domluvíte přímo s nimi a zisky nejdou přes třetí stranu ani velkým hotelovým společnostem. Rád podpořím místní a šel jsem do toho.

Na skvělé pláži Anse Royale jsem našel hezký domeček se zahradou pro 4 lidi za 100 euro na noc, bez snídaně a bez zbytečností. Rád si uvařím z místních surovin a problém si uplácat snídani mi nevadí. 11 dní zvládnu. Odměnou za tento přístup byla neuvěřitelná pohostinnost místních, autentický zážitek a příběhy, ze kterých žiju doteď.

Mýty o Seychelách

Nebudu tu sáhodlouze popisovat cestu tam a kolik hodin to s dvěma přestupy trvalo, nicméně mohu říct, že pohled z okénka si budu pamatovat celý život. Krásně modrá barva moře, bílý písek, nic hezčího jsem zatím neviděl nikde na světě.

Trochu jsem se na cestu připravil, takže mohu vyvrátit, nebo potvrdit pár zažitých mýtů o Seychelách. Jedna z věcí, která ve mně zbytečně vyvolávala strach, bylo to, že je to země pro milionáře, že nebudu mít dostatek peněz na přežití. Tento mýtus mohu vyvrátit, protože pokud nejste fouňa a dokážete jíst v bistru, sníst si v místní jídelně mezi místňákama jejich výborné kreolské kuře, tak to přežijete. Cena 120 kč na foto. 

Jedna věc je ale pravda a to, že celníci po přistání kontrolují, jestli máte ubytování. Důrazně doporučuji mít u sebe potvrzení, že nějaké máte, protože si to zkontrolují. Ostrov je maličký, stanování na pláži nehrozí a tím si to trochu chrání, protože nájezdy hamakářů nemají moc v lásce. Další je mít nějakou hotovost nebo něco na kartě. Byl jsem svědkem, jak chtěli celníci vidět dostatek hotovosti u slečny z Dauhá, která přicestovala sama. Jestli je to běžná praxe, nebo náhoda, může někdo vyvrátit, píšu jen co jsem viděl. Vše se odehrává na malém letišti, kde panuje přátelská atmosféra, takže pokud cítíte z mého popisu nějaký tlak, buďte v klidu. 

Čas je relativní

Tak by se dalo nazvat místní tempo, které připomíná tak trochu zpomalený film, ale je fakt, že jsem moc vrásek na místních nepozoroval.

Po příletu jsem marně hledal cedulku se svým jménem a svého taxikáře, který mě měl hodit do mého nového domku na pláži. Ostatně to byla jediná dopředu domluvená služba, která samozřejmě nedopadla. Prostě nepřijel, protože hajal (smích). Kompenzoval to fakt, že se mě hned ujal jeden z místních, nabídl mi pomoc, zavolal do ubytování a hodil mě tam. Fantazie, na Seychelách problém zmizí rychle jako pěna v moři.

Na ubytování taky nikdo nebyl. Majitel byl na golfu v JAR a klíče jsem měl u paní z Filipín, která měla na starost úklid okolních nemovitostí. Prostě moje setkání s exotikou začalo při výstupu z letadla. Hned jsem dostal ostrovní tempo a chuť na rum.

Domeček měl 3 místnosti, vlastní verandu, výhled do džungle, zvuky džungle i uvnitř a gril. Dokonce jsem neztratil ani svou přítelkyni, která už cestou z letiště měla 3000 fotek.

Po ubytování jsme to měli 3 minuty na jednu z krásných pláží Anse Royale, která je dlouhá, ale bez těch super velkých kamenů, které všichni znáte z fotek spořičů obrazovek Windows 2000.

Fact box: Seychely = asi 60 veřejných pláží. Na Mahé jich je kolem 30.

Jak se pohybovat po ostrově

Ostrov je maličký, populace má cca 100 tisíc obyvatel a objet Mahé autem se dá za hodinu.

Doporučuji si půjčit vůz, alespoň na Mahé ho využijete. Cena pronájmu se neliší od půjčení auta třeba v Římě nebo jinde na světě. Všechny podle velikosti vozu od 1500 Kč na den po 5000 Kč za luxusnější varianty.

Samozřejmě jsem si auto nepůjčil na celý pobyt, protože jsem chtěl ochutnat místní hromadnou dopravu, kdy tehdy stála jízda asi 10 korun kamkoliv. Jediný problém byl, že někdy autobus nepřijede, protože prostě na první zastávce neměl lidi, tak nevyjede a vy tak máte více času poznat místní způsob života a počítat Kaloně.

Byl jsem upozorněn, že můj vůz bude „větší“, že mám štěstí a jestli umím řídit vlevo. To je docela dobrý vědět, protože po Britech tu zůstalo řízení vlevo, po Francouzích zase názvy ulic a domů. To jen, kdyby vám to přišlo až moc jednoduchý.  Seychely jsou prostě mix kultur.

Pláž Takamaka a první želva

Ráno na nás čekal náš „velký“ Hyundai i10 a vy jen s úsměvem po pár km po úzkých uličkách zjišťujete, že to auto je vážně velký (na místní silnice).

Ploutve do kufru, čeká nás pláž Takamaka, rum Takamaka. Po 20 minutách pomalé jízdy ostrovem dorážíme na pláž Takamaka, kde poprvé na vlastní oči vidím želvu obrovskou, můžu se s ní kamarádit, krmit a konečně poprvé vidím ty krásné dlouhé pláže s průzračně modrou vodou.

Upřímně jsem to nečekal. Nečekal jsem takovou nádheru a beru to jako velké privilegium, že jsem to mohl vidět.

Samozřejmě se jako každý chcete hned vydat do vody, ale doporučuji číst cedule nebo dbát rad místních, protože tam, kde se čeří písek, jsou opravdu proudy. Jestli jsou Seychely proslavené svými plážemi, tak také svými mořskými proudy. Ptáte se, jak to vím? Jeden takový proud jsem si hned po příletu vyzkoušel na pláži Anse Royale a naštěstí to nebyl rip current, ale jen jeho slabší brácha a pustil mě jen o pár desítek metrů naší pláže. Naštěstí jsem měl ploutve.

Že jsou někde žraloci, to nikdy nečtu. To bych se bál všude a kdo mě zná dobře, tak ví, že už pár součástek chybí, takže jsem si trochu zaplaval a nasbíral nové zkušenosti.

Atmosféra a místní život

Samotné Seychely jsou nádherné, panuje tu super cestovatelská atmosféra a všichni jsou přátelští. Nemají tendenci se turistům nějak vnucovat, cítil jsem se jako místní od samotného začátku.

Možná to bude i tím, že jsem se od naší hostitelky dozvěděl, že jsou v obchodech jednotné ceny na suvenýry a ceny musí být transparentně uvedeny. Takže nehrozí nějaké smlouvání jak na arabském tržišti. Ceny v obchodech jsou ostrovní, ale člověk tu rozumně nakoupí v malém obchodě potravin dostatek. Dobře vybavený apartmán pak poskytuje vše potřebné.

Takamaka Distillery. Zážitek na celý život.

Kdo nás zná, tak ví, že jsme měli v distribuci rumy Takamaka (8let) a tím pádem jsem doživotně spjatý s touto značkou, protože to byla vůbec první značka rumu, kterou jsme měli. Bylo mojí povinností se tam podívat.

Moje kroky z exotické pláže vedly právě do destilérie, která byla cca 20 minut od našeho ubytování. Setkání s majitelem Bernardem mohu popsat jako jednu velkou náhodnou oslavu náhodného setkání. O mém příjezdu jsem nijak neinformoval, prostě jsem ostrov chtěl vidět a Bernarda navštívit.

Pálení rumu má na ostrově velikou historii a jedná se nejspíš o jednu z mála komodit, kterou ostrov vyváží. Kreolský způsob života se propsal i do stylu kořenitého rumu, který palírna nabízí. Rumy jsou pro mě takovou výkladní skříní kultury. Myslím si, že pokud rumy trochu znáte a někam přijedete, tak po ochutnání je vám hned jasné, o jakou kulturu se jedná, který národ se nejvíce propsal do jejich národního nápoje.

Zkrátka rum je tekutá kultura, spojuje lidi a nás s Bernardem málem poslal do bezvědomí (smích), protože jsme ochutnali úplně vše a ještě dál. Nevím, jak to místo dělají, ale jsou v tomhle nesmrtelní. Zřejmě ten čistý vzduch, ta strava, ten způsob života, kdy se nemusíte tak nějak bát, že přijdete do práce o hodinu nebo o týden později.

Závěr

Přemýšlím, jak bych tento cestopisný příběh o Seychelách ukončil, ale je toho tolik co říct, že nejspíš připravím pokračování. Podívejte se na fotky a plánujte. Tento ráj Afriky si zatím udržuje svoji jedinečnost. Odměnou za vaše odhodlání a odvahu vám budou kilometry prázdných pláží, skvělé jídlo. spousty zážitků a skvělých rumů 

Děkuji